Stejně jako se opakuje cyklus ročních období a všichni víme, že po jaru přijde léto a po podzimu zima, tak podobně se opakuje cyklus narcistického zneužívání. Jediný rozdíl je ten, že pokud v tomto cyklu jste, tak to nevidíte i když ho prožíváte třeba už po několikáté. Mám rád metafory a přirovnání, tak zůstanu ještě chvíli u paralely ročních období. Někdy je léto chladnější a naopak zima teplejší, ovšem nikdo nepochybuje, že by se díky tomu změnil charakter léta nebo zimy. Někdy je zima mírná a zdá se, že ani nebude sníh a mráz, když se náhle vše změní a nepřipravení lidé uvíznou ve svízelných situacích. Ti kdo by o tom krásně mohli vyprávět jsou silničáři v době “náhlé” kalamity. I přesto že mají letité zkušenosti a ví, co přijde, tak to vždy vypadá, jako by byli nepřipravení a vůbec to neočekávali. Nebo třeba řidič, který díky předešlému teplému počasí z lehkovážnosti nepřezul letní pneumatiky za zimní.

Zákonitosti tohoto světa jsou dané nejen v přírodě, ale také v lidských vztazích. Jelikož ale inklinujeme k tomu hledat zkratky, toužíme po výjimkách a upřednostňujeme vlastní přesvědčení založené na našich přáních, mnohdy pak skončíme ve stále se opakujících vzorcích chování, která nám vždy přinesou ten stejný výsledek. Cyklus narcistického zneužívání má v základu tři hlavní fáze, kterými jsou fáze idealizace, devalvace a zavržení a mezi nimi jsou pak určité přechodové milníky. 

FÁZE IDEALIZACE

Fáze IDEALIZACE je klíčová, protože díky ní celý cyklus získává hnací sílu a pro narcistu je její precizní zvládnutí ústředním bodem k vytvoření iluze, k níž se po zbytek času bude tyranizovaný partner ve svých myšlenkách a emocích vracet. Narcisté jsou mistři přetvářky a manipulace, protože v ní žijí celý život a už od svého dětství se naučili, že je to dokonalý nástroj, který jim přináší řadu benefitů a výhod. Zároveň jim mimo jiné pomáhá zakrýt jejich vnitřní prázdnotu a nedostatečnost a falešná maska, kterou si nasazují, je chrání od zranění jejich křehkého ega.

V prvních týdnech či měsících se člověk s narcistou cítí jako v pohádce. Vztah se dá definovat jako velmi intenzivní, díky schopnosti narcisty perfektně zrcadlit a číst potřeby a přání druhého člověka. Padají slova jako: „nikdy jsem s nikým necítil to, co cítím s tebou“, „jsi vyjímečná, myslím, že jsem celý život čekal na tebe” nebo „bez tebe si svůj život nedokážu představit“ a to třeba i jen pár dní po prvním seznámení. Taková slova jsou přímo afrodiziakem pro člověka, který celý život touží po přijetí, lásce a ujištění, které spoluzávislé ženě či muži patologicky chybí. Díky tomu jsou pak snadným terčem a narcista takového člověka dokáže vycítit a vybírá si ho záměrně pro jeho zranitelnost. (Záměrně používám označení “spoluzávislý či kodependentní”, protože tento cyklus opakují až na opravdové výjimky právě pouze lidé s nedostatkem vnitřní sebelásky a neustálých pochyb o sobě atd.)

Budoucí emocionální manipulátor v této fázi rád a pečlivě naslouchá tomu, co jeho kořist říká. Tyto informace jsou nesmírně důležité k tomu, aby poznal slabá a zranitelná místa, s kterými už v ten moment začíná manipulovat. Nebohá oběť má pocit, že jí její nově nalezený princ nebo princezna naslouchá s porozuměním tak jako nikdo jiný a sama sebe tak chytá do pasti vlastní iluze. Narcisté na první dojem působí velmi sebevědomě a dokáží krásně a vznešeně mluvit o sobě. Tahle domnělá sebejistota je to, co spoluzávislého člověka často velmi přitahuje, protože to v něm vyvolává pocit bezpečí a stálosti, po které dlouhodobě touží a kterou pravděpodobně ve svém dětství neměl. 

Fáze idealizace je zrealizována ve chvíli, kdy se partner svému domnělému princi emocionálně odevzdá a ten tak získává kontrolu nejen nad ním ale i nad celou situací. Cílem fáze idealizace pro narcistu je pak právě kontrola, která mu dodává životně důležitý pocit moci. Ta pro něho vytvoří místo, v kterém se cítí bezpečně a bere z velké části partnerovi schopnost se vůči mnoha věcem vymezit.

FÁZE DEVALVACE

Fáze DEVALVACE následuje jako důsledek toxické kompatibility mezi člověkem, který je podvědomě připravený nechat si lhát a těmto krásným lžím vlastně chce věřit a narcistou, který je připravený a vybavený k tomu lhát. Patologický narcista cítí moc, kterou má nad partnerovými city, emocemi a někdy také díky precizní manipulaci nad situací, financemi, majetkem apod. Jeho falešná maska, kterou si v průběhu fáze idealizace nasadil, ovšem začíná dostávat trhliny. Je to právě nabitá moc a kontrola nad partnerem, která mu v určitých momentech dovolí nechat vyjít na povrch jeho skutečný charakter. Těmto momentům či situacím se říká “blind spots” tedy slepá místa, kterých si při své přetvářce není vědom. Při konfrontaci pak emocionální manipulátor musí vyvinout určité strategie, aby partnera přesvědčil, že se ve svém vnímání jeho slepých míst plete. Když selžou běžné lži, výmluvy a manipulace, přichází na řadu těžší kalibr. Tím je ve většině případů Gaslighting, tedy zpochybňování vnímání reality druhého a následná psychická manipulace snažící se přesvědčit partnera, že jeho psychické zdraví je určitým způsobem narušeno.

K udržení moci nad partnerem pak narcistovi slouží strategie podkopávání jeho sebevědomí, ponižování a následné ujištění či nepravidelný projev lásky. Tohle pervrzní jednání nejen že bere vnitřní sílu a zdroje zneužívanému partnerovi zdravě přemýšlet o sobě a situaci, ale také vystavuje narcistu do pozice hrdiny, který se nechává vidět jako jediný, kdo by o daného partnera se všemi jeho tvz. vadami a narušeným psychickým stavem stál.

V této fázi zneužívaný partner zažívá neustálou kritiku, ponižování, časté trestání tichem, ignoraci, nadávky, Gaslighting, odpírání sexu nebo zahanbování skrze sex a v některých případech také fyzické násilí, které pro tuto fázi ale není podmínkou (budu se tomu věnovat v jiném článku). Pocity, které zažívá tyranizovaný partner, jsou mimo jiné pocit nedostatečnosti, hanby a viny. V hlavě mu neustále znějí věty jako: „Nejsem dost dobrý. Musím se víc snažit. Kde je ten skvělý chlap nebo žena, který tam byl? Miluje mě nebo mě nenávidí? Co dělám špatně?”

Ve chvíli kdy emocionální zneužívání a tyranie dosáhne neunesitelného bodu nebo vyjdou najevo věci jako nevěra či očividné lži, tak se přirozeným reflexem partner začne bránit nebo dá volný průchod svým emocím. Celá situace se tak dostane ještě do extrémnějších otáček, naplno se odkryje maskovaná osobnost narcisty a dochází k tzv. “narcistickému zranění.” V ten moment se někdy může právě poprvé stát, že dojde ze strany narcisty také k fyzickému násilí. To je pak obrovským šokem pro zneužívaného partnera, pokud jeho narcistický partner není typ patologického násilníka a na takové jednání není “zvyklý”.

FÁZE ZAVRŽENÍ

Fáze ZAVRŽENÍ následuje v přímé souvislosti narcistického zranění. Ve většině případů se stane jeden ze dvou scénářů nebo dokonce oba současně. První z nich je, že si spoluzávislý partner uvědomí tu bolestivou realitu, najde sílu odejít a nastavit si určité hranice. Druhá varianta je, že si v této fázi narcista najde nový objekt, z kterého bude čerpat tzv. “narcistickou stravu”, tedy uctívání jeho falešného ega a sám zneužívaného partnera opustí. Jen málokdy se stane, že by narcista nechal svého partnera v poklidu odejít nebo že by sám odešel, pokud by neměl přísun emocionální stravy od někoho jiného.

Ovšem je nutné dodat, že ať zneužívaný partner odejde sám nebo je opuštěn, tak narcistova snaha mu ublížit neustále pokračuje. Pomluvy, převracení pravdy, snaha o diskreditaci před společnými přáteli je něco, na co by měl být připraven každý, kdo odchází od emocionálního manipulátora. Jeho snaha udržet si tvář před okolním světem i jeho schopnost triangulovat, manipulovat a lhát je pak důvodem, proč se k oběti zneužívání i po čase můžou někteří blízcí lidé otočit zády.

HOOVERING

Celý cyklus narcistického zneužívání dosáhne patologicky toxické roviny tak, že dojde k jeho opakování ve stejném složení. Ptáte se jak je to možné? Už jsem zmínil, že k opakování tohoto cyklu jsou téměř bez výjimky svolní pouze lidé, kteří mají problém se spoluzávislostí a to i tehdy nastavíli si po odchodu určité hranice. Zjednodušeně se děje následující. Pokud narcista přišel o zdroj emocionální potravy v někom jiném nebo nemá žádnou jinou kořist, která by tak snadno uvěřila jeho falešné masce, začne narcista určitými strategiemi snahu o znovuzískání svého předchozího ex-partnera. Anglický termín, který se pro tuhle strategii používá, se nazývá “HOOVERING” a jak už jeho doslovný překlad napovídá, jedná se o “vysávání” či uklízení předchozího nepořádku. Jeho cílem je přesvědčit ex-partnera o tom, že se narcista změnil a dát určité srdceryvné vysvětlení pro jeho chování nebo lépe řečeno z jeho/jejího pohledu pro nedorozumění, které vzniklo. Znovu se tak do popředí dostává manipulace, hraní na city, zrcadlení potřeb partnera a budoucí falešné sliby. 

Pokud ex-partner nemá znalosti toho, co znamená patologický narcismus a nedrží si striktní hranice včetně žádné komunikace a kontaktu se svým ex-narcistou, je téměř předurčen k tomu, znovu se nechat nalákat zpátky. Ex-partner totiž mimo jiné touží slyšet omluvy, že byl v právu, že si zasloužil uznání, že věci viděl správně a to i přesto, že se třeba vědomě nezamýšlí k narcistovi vrátit. Nicméně narcista je připravený získat zdroj emocionální stravy zpátky a udělá či řekne cokoliv, co chce druhý člověk slyšet. V tu chvíli se ve spoluzávislém ex-partnerovi začnou probouzet obrovské a skryté podvědomé síly závislosti a touhy znovu zažít ty úžasné pocity z fáze idealizace a dostaví se tzv. “euphoric recall” – euforické vzpomínky. Tímto termínem z psychologie se označuje stav mysli, která má najednou tendenci vybavovat si původní negativní vzpomínky, zkušenosti a situace v pozitivním světle a naprosto přehlížet jejich původní destruktivní charakter. Je to stejný druh chemické reakce v mozku, kterou mají lidé závislí na drogách a návykových látkách. Pokud jejich odvykací léčba a proces není dokončena a nedrží se pravidel, která si pro sebe nastavili, tak i když vědí, jak destruktivní drogy byly, tak přesto je podvědomá síla závislosti vede k tomu zažít euforické pocity, které jim drogy přinášely. Není to okamžitý proces, mnohdy je to právě jen zasetá myšlenka, s kterou si závislý člověk dovolí pohrávat a která aktivuje celý proces.

Ve chvíli kdy je Hoovering úspěšný, vstupuje partner s narcistou do fáze idealizace a celý cyklus se opakuje. Charakter daného cyklu se může různě lišit délkou a intenzitou od předešlého, ale jeho fáze jsou vždy stejné.